C.1. Zásadní účetní postupy

C.1.1. Nehmotný majetek

Nehmotný majetek pořízený Společností se vykazuje v pořizovací ceně snížené o oprávky a kumulované ztráty z trvalého snížení hodnoty.

Společnost nevlastní žádný software s neurčitou dobou životnosti. Nehmotný majetek s určitou dobou životnosti se odpisuje lineární metodou v průměru po dobu 3–5 let. Metody odepisování, doby životnosti a zůstatkové hodnoty majetku, není-li jeho hodnota nevýznamná, se přehodnocují vždy jednou ročně. U nehmotného majetku, u kterého jsou v průběhu roku prováděny významné investice, se opětovně přehodnocuje doba životnosti a zůstatková hodnota v okamžiku přičítání nákladů na investici k účetní hodnotě majetku.

Zisky nebo ztráty vzniklé z odúčtování nehmotného majetku jsou oceňovány jako rozdíl mezi čistým výtěžkem a účetní hodnotou majetku a tento rozdíl je zohledněn ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku, kdy je majetek odúčtován.

C.1.1.1. Goodwill
Goodwill představuje kladný rozdíl mezi pořizovací cenou akvizice a reálnou hodnotou pořízených identifikovatelných čistých aktiv.

Po prvotním zaúčtování se goodwill oceňuje pořizovací cenou sníženou o veškeré akumulované ztráty z trvalého snížení hodnoty a neodepisuje se. Minimálně dvakrát ročně se testuje na snížení hodnoty.

Důvodem testování goodwillu na snížení hodnoty je zjistit, zda u částky, která je vykázána jako nehmotné aktivum, nedošlo ke ztrátě z trvalého snížení hodnoty. V této souvislosti jsou identifikovány penězotvorné jednotky, ke kterým je goodwill přiřazen, a testovány na trvalé snížení hodnoty. Ztráta z trvalého snížení hodnoty je rovna rozdílu, je-li záporná, mezi zpětně získatelnou částkou a účetní hodnotou. Tu představuje vyšší z reálné hodnoty penězotvorné jednotky a její hodnoty z užívání, tj. současné hodnoty budoucích očekávaných peněžních toků generovaných touto jednotkou. Reálná hodnota penězotvorné jednotky je určena na bázi aktuální tržní kótace či běžných oceňovacích technik. Hodnota z užívání je založena na současné hodnotě budoucích peněžních přítoků a odtoků vycházejících z projekcí plánů/předpovědí schválených vedením Společnosti a pokrývajících dobu maximálně pěti let. U projekcí peněžních toků na dobu delší než pět let hodnota odpovídá terminální hodnotě stanovené s použitím modelu GGM (Gordon Growth Model). Klíčové předpoklady používané při výpočtu hodnoty z užívání zahrnují odhadovanou míru růstu a diskontní sazbu odrážející bezrizikovou úrokovou sazbu, upravenou s ohledem na specifická rizika.

Pokud dřívější ztráty z trvalého snížení hodnoty přiřazené goodwillu již neexistují, nemohou být odúčtovány.

C.1.2. Investice do nemovitostí

Investice do nemovitostí představuje majetek, který je držen za účelem realizace zisku z pronájmu nebo kapitálového zhodnocení, případně pro oba účely. Majetek ve vlastnictví Společnosti je vykazován jako investice do nemovitostí, pokud je Společnost nevyužívá či pokud je Společností využívána pouze jeho nevýznamná část.

Majetek ve výrobě nebo vývoji sloužící pro budoucí použití jako investice do nemovitostí se vykazuje jako investice do nemovitostí.

Po prvotním zaúčtování jsou veškeré investice do nemovitostí oceněny reálnou hodnotou. Reálná hodnota se určuje jednou ročně. Nejlepším zdrojem určení reálné hodnoty jsou současné tržní ceny. Jsou-li nedostupné, použijí se alternativní oceňovací metody. Ocenění je založeno na spolehlivých odhadech budoucích peněžních toků diskontovaných sazbami, které odrážejí současné tržní odhady nejistoty, co se týče výše a načasování peněžních toků, a je podloženo současnými cenami či výší nájmů za obdobný typ majetku ve stejné lokalitě a technickém stavu. Veškeré zisky či ztráty ze změny reálné hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty. O výnosu z pronájmu investičního majetku se účtuje po dobu trvání nájmu.

Investice do nemovitostí jsou odúčtovány, buď pokud byly prodány, anebo pokud jsou trvale vyřazeny z užívání a nedá se očekávat žádný budoucí ekonomický prospěch z jejich prodeje. Rozdíl mezi čistým výtěžkem a účetní hodnotou majetku je zohledněn ve výkazu zisku a ztráty v období odúčtování.

Pokud je položka budovy a zařízení překlasifikována na položku investic do nemovitostí na základě změny jejího využití, je oceňovací rozdíl vzniklý k datu překlasifikace mezi účetní hodnotou položky a její reálnou hodnotou, upravený o příslušnou odloženou daň z tohoto rozdílu, zaúčtován do úplného výsledku, pokud tento rozdíl představuje zisk. V případě prodeje investičního majetku je pak tento zisk převeden do nerozděleného zisku minulých let. Případná ztráta k datu překlasifikace je okamžitě vykázána ve výkazu zisku a ztráty.

Následné výdaje Společnosti související s pořízením investičního majetku se aktivují, pokud prodlužují dobu životnosti majetku. Ostatní následné výdaje se účtují jako náklad běžného účetního období.

C.1.3. Provozní a ostatní hmotný majetek

Provozní a hmotný majetek se v okamžiku pořízení ocení pořizovací cenou nebo výrobními náklady sníženými o oprávky a kumulované ztráty z trvalého snížení účetní hodnoty. Historická pořizovací cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením těchto položek.

Následné výdaje jsou zahrnuty do účetní hodnoty majetku nebo uznány jako samostatný majetek v případě, že je pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch spojený s danou položkou poplyne do Společnosti a zároveň výdaje na tuto položku jsou spolehlivě měřitelné. Všechny ostatní výdaje na opravu a údržbu se účtují do výkazu zisku a ztráty v účetním období, ve kterém vznikly.

Majetek se odepisuje lineárně na základě následujících sazeb:

XLS

Technické zhodnocení pronajatého majetku se odpisuje po dobu pronájmu.

V případě, kdy různé položky hmotného majetku mají rozdílnou životnost nebo přinášejí ekonomický prospěch v odlišném časovém horizontu, jsou vykázány odděleně jako různé položky hmotného majetku s různými odpisovými plány.

Metody odpisování, doby životnosti a zůstatkové hodnoty majetku, není-li jeho hodnota nevýznamná, se přehodnocují vždy jednou ročně. Jsou-li na budovách a zařízeních v průběhu roku provedeny významné investice, je doba životnosti a zůstatková hodnota opětovně přehodnocena v okamžiku přičítání nákladů na investici k účetní hodnotě majetku.

Nájem, při kterém Společnost přejímá v podstatě všechna rizika a přínosy spojené s vlastnictvím předmětu nájmu, je klasifikován jako finanční leasing. Budovy a zařízení pořízené prostřednictvím finančního leasingu jsou vykázány v reálné hodnotě nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek k počátku finančního leasingu, snížené o kumulované oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty, podle toho, která je nižší.

Položka pozemků, budov a zařízení a každá významná část původně uznaná je odúčtována při prodeji nebo pokud není očekáván budoucí ekonomický prospěch z jejího prodeje či užívání.

Zisky a ztráty z prodeje majetku jsou určeny porovnáním výnosu z prodeje aktiva s jeho účetní hodnotou. Zisky a ztráty jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztráty v položce ostatních výnosů.

C.1.4. Majetkové účasti v dceřiných společnostech

Kromě níže uvedeného se všechny majetkové účasti v dceřiných společnostech oceňují pořizovací cenou sníženou o případné trvalé snížení hodnoty (viz C.1.31.2.).

Společnost je ovládající osobou společnosti Generali CEE Invest Plc. (dříve Generali PPF Invest Plc.) se sídlem v Irsku, která spravuje otevřené podílové fondy. V individuální účetní závěrce se účasti v těchto fondech oceňují reálnou hodnotou v souladu s IAS 39 a jsou vykazovány jako finanční aktiva oceňovaná v reálné hodnotě proti účtu nákladů nebo výnosů nebo jako realizovatelné cenné papíry (Finanční aktiva – viz C.1.5.3. a C.1.5.4.)

Výplata zisků (dividendy) je vykázána jako výnos ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku, kdy Společnost obdrží právo na výplatu dividendy.

C.1.5. Finanční aktiva

Finanční aktiva zahrnují finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné cenné papíry, finanční aktiva držená do splatnosti, úvěry a pohledávky a peníze a peněžní ekvivalenty.

Společnost vykazuje finanční aktiva ve výkazu o finanční situaci v okamžiku, kdy se stane účastníkem smluvního vztahu týkajícího se tohoto finančního nástroje. Pro běžné nákupy a prodeje se finanční nástroje účtují ke dni vypořádání obchodu. Jakoukoliv změnu reálné hodnoty finančního nástroje mezi dnem uzavření obchodu a dnem vypořádání zaúčtuje Společnost stejným způsobem, jakým bude následně účtovat o změnách reálné hodnoty. Finanční aktiva, s výjimkou finančních nástrojů, které jsou oceňovány reálnou hodnotou do nákladů nebo výnosů, jsou prvotně vykázána v reálné hodnotě společně s transakčními náklady přímo souvisejícími s pořízením nebo emisí finančního nástroje.

Následné přecenění je popsáno v kapitolách C.1.5.1. až C.1.5.4.

Finanční aktiva jsou odúčtována, když Společnost přenese rizika a odměny vyplývající z vlastnictví finančního majetku nebo ztratí kontrolu nad smluvními právy obsaženými v tomto majetku. To nastane v případě uskutečnění práv, vypršení jejich platnosti nebo odstoupení od nich.

C.1.5.1. Úvěry a pohledávky
Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevnými nebo předem stanovitelnými splátkami, která nejsou kótovaná na aktivním trhu. Tato kategorie nezahrnuje úvěry a pohledávky, které jsou klasifikovány jako úvěry a pohledávky oceňované reálnou hodnotou účtovanou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo jako realizovatelné cenné papíry.

Při prvotním zaúčtování se úvěry a pohledávky oceňují amortizovanou pořizovací cenou za použití metody efektivní úrokové míry, která se snižuje o případné ztráty z trvalého snížení účetní hodnoty.

C.1.5.2. Finanční aktiva držená do splatnosti
Finanční aktiva držená do splatnosti jsou nederivátovým finančním aktivem s pevně stanovenou dobou splatnosti nebo splátkovým kalendářem, která nesplňují definici úvěrů a pohledávek, u nichž má Společnost záměr a schopnost držet je do jejich splatnosti. Finanční aktiva držená do splatnosti se vykazují v amortizované pořizovací ceně za použití metody efektivní úrokové míry, která se snižuje o případné ztráty z trvalého snížení hodnoty. O amortizaci prémie a diskontu se účtuje jako o úrokovém výnosu nebo nákladu. Reálná hodnota jednotlivých cenných papírů v rámci portfolia drženého do splatnosti může dočasně poklesnout pod účetní hodnotu. Pokud neexistuje riziko významných finančních obtíží dlužníka, o tomto snížení hodnoty cenného papíru se neúčtuje.

C.1.5.3. Realizovatelná finanční aktiva
Realizovatelná finanční aktiva jsou taková finanční aktiva, která nejsou klasifikována jako úvěry a pohledávky, finanční aktiva držená do splatnosti nebo finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou účtovanou proti účtům nákladů nebo výnosů a která současně nejsou deriváty.

Po počátečním zachycení se realizovatelné cenné papíry oceňují reálnou hodnotou, která se nesnižuje o transakční náklady spojené s prodejem nebo převodem finančního aktiva. Výjimkou jsou majetkové realizovatelné cenné papíry, u kterých není k dispozici kótovaná tržní cena na aktivním trhu a jejichž reálná hodnota nemůže být spolehlivě stanovena. Tato finanční aktiva jsou zachycena v pořizovací ceně, která zahrnuje transakční náklady a která je snížena o ztráty z trvalého snížení hodnoty.

Rozdíly z přecenění realizovatelných finančních aktiv se účtují do ostatního úplného výsledku – s výjimkou trvalého snížení účetní hodnoty peněžních aktiv, např. dluhopisů a kurzových zisků a ztrát. Generují-li tyto nástroje úrok, je úrok vypočtený pomocí metody efektivní úrokové míry a vykázaný ve výkazu zisku a ztráty. Příjmy z dividend jsou ve výkazu zisku a ztráty vykázány jako ostatní výnosy z finančních nástrojů a ostatních investic – viz C.1.23. Při odúčtování realizovatelných finančních aktiv se kumulovaný zisk či ztráta původně zaúčtované do ostatního úplného výsledku vykážou ve výkazu zisku a ztráty.

C.1.5.4. Finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů
Za finanční aktiva oceňovaná reálnou hodnotou účtovanou proti účtům nákladů nebo výnosů se považují finanční aktiva k obchodování nebo finanční aktiva neurčená k obchodování, která byla při pořízení klasifikována jako oceňovaná reálnou hodnotou účtovanou proti účtům nákladů nebo výnosů.

Finanční aktiva určená k obchodování byla pořízena nebo převzata primárně za účelem dosažení zisku z titulu krátkodobých výkyvů v cenách nebo ve zprostředkovatelských maržích. Finanční aktivum se klasifikuje jako určené k obchodování, pokud je součástí portfolia, s nímž bylo v minulosti nakládáno s cílem realizovat krátkodobý zisk, a to bez ohledu na záměr, se kterým Společnost toto finanční aktivum pořídila.

Finanční aktiva k obchodování zahrnují investice, vybrané nakoupené úvěry a smlouvy o finančních derivátech, které nejsou efektivními zajistnými nástroji. Všechny finanční deriváty k obchodování v pozici čisté pohledávky (kladná reálná hodnota) včetně nakoupených opcí se vykazují jako finanční aktiva k obchodování. Všechny deriváty k obchodování v pozici čistého závazku (záporná reálná hodnota) včetně vydaných opcí se vykazují jako finanční závazky oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů.

Není-li finanční aktivum nadále drženo za účelem prodeje nebo prodeje se zpětnou koupí v blízké budoucnosti (ačkoliv bylo původně nabyto za účelem prodeje nebo prodeje a zpětné koupě v krátké době), může být ve výjimečných případech toto finanční aktivum překlasifikováno z portfolia oceňovaného reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů.

Futures a forwardové smlouvy
Forwardové smlouvy představují závazky koupit nebo prodat určitý finanční nástroj, měnu, komoditu nebo index ke stanovenému budoucímu datu za určitou cenu a mohou být vypořádány v hotovosti nebo prostřednictvím jiného finančního aktiva. Forwardové kontrakty v sobě nesou úvěrové riziko, které je dáno protistranou obchodu, a tržní riziko, které plyne ze změny tržních cen týkajících se sjednaných částek.

Futures je standardizovaná smlouva, která představuje závazek koupit nebo prodat standardizované množství specifické komodity předem specifikované kvality k určitému datu v budoucnosti za cenu stanovenou soustavným vyrovnáváním tlaků mezi nabídkou a poptávkou na burze v okamžiku nákupu nebo prodeje smlouvy. Futures nesou podstatně menší úvěrové riziko než forwardové smlouvy, avšak stejně jako forwardové smlouvy mají za následek vystavení se tržnímu riziku, které vyplývá ze změn v tržních cenách poměrně k nasmlouvaným objemům.

Opce
Opce jsou finanční deriváty, které dávají držiteli právo (ale ne povinnost) nakoupit za opční prémii (call opce) nebo prodat (put opce) výstavci opce podkladové aktivum za předem sjednanou, takzvanou realizační cenu v určitém dni nebo v období před určitým dnem. Společnost kupuje/prodává opce na úrokové sazby, měnové kurzy, opce na akcie a indexy. Opce na úrokové sazby, zahrnující cap a floor dohody, se používají jako zajištění rizika vzestupu či poklesu úrokových sazeb. Tyto opce poskytují ochranu proti změnám úrokových sazeb nástrojů s proměnlivou sazbou pod či nad určenou úroveň. Opce na měnové kurzy poskytují ochranu proti vzestupu či poklesu měnových kurzů. Společnost jako kupující mimoburzovních opcí je vystavena tržním rizikům a úvěrovému riziku, protože smluvní strana je povinna platit podle smluvních podmínek, pokud Společnost uplatní opci. Jako výstavce mimoburzovních opcí je Společnost vystavena tržním rizikům, protože je povinna platit v případě, že je opce uplatněna protistranou, nebo úvěrovému riziku, které vyplývá z povinnosti protistrany zaplatit prémii.

C.1.6. Podíly zajistitelů na pojistně-technických rezervách

Podíly zajistitelů na pojistně-technických rezervách jsou skutečné nebo odhadované hodnoty, které lze požadovat od zajistitelů dle smluvních ujednání stanovených v zajistných smlouvách.

Podíly zajistitelů na pojistně-technických rezervách se stanoví v souladu s ustanoveními zajistných smluv. Tato aktiva se oceňují stejně jako související zajišťované závazky. Pokud existují nedobytná aktiva vůči zajistitelům, zaúčtuje Společnost trvalé snížení hodnoty.

C.1.7. Pohledávky

Tato položka zahrnuje pohledávky z přímého pojištění a ze zajistných operací a ostatní pohledávky.

V této položce jsou zahrnuty také pohledávky vyplývající z předepsaného pojistného, pohledávky vůči zprostředkovatelům, soupojistitelům a zajistitelům. Tyto pohledávky jsou prvotně zaúčtovány v reálné hodnotě a následně oceňovány v předpokládané zpětně získatelné částce, pokud je nižší.

Ostatní pohledávky zahrnují všechny ostatní nepojistné a nedaňové pohledávky. Tyto pohledávky jsou účtovány v reálné hodnotě a následně v zůstatkové hodnotě s použitím metody efektivní úrokové míry odrážející předpokládanou zpětně získatelnou částku.

C.1.8. Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze (peněžní prostředky) představují pokladní hotovost, vklady u bank nebo jiných finančních institucí splatné na požádání a termínované vklady splatné do 15 dnů. Peněžními ekvivalenty se rozumějí krátkodobé, vysoce likvidní investice, které jsou pohotově směnitelné za předem známé částky peněžních prostředků a u kterých se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase.

C.1.9. Nájemní transakce

Hmotný majetek používaný Společností v rámci operativního leasingu, kde rizika a užitky spojené s vlastnictvím nepřecházejí na nájemce, není vykázán ve výkazu o finanční situaci Společnosti. Platby pronajímateli uskutečněné v rámci operativního leasingu jsou účtovány rovnoměrně do výkazu zisku a ztráty po dobu trvání leasingové smlouvy.

C.1.10. Dlouhodobá aktiva držená k prodeji

Dlouhodobá aktiva (nebo vyřazovaná skupina aktiv a závazků), u kterých se předpokládá, že jejich účetní hodnota bude zpětně získána primárně prodejní transakcí spíše než pokračujícím užíváním, jsou klasifikována jako aktiva držená k prodeji. Těsně před převedením do kategorie dlouhodobých aktiv k prodeji jsou aktiva (nebo části vyřazované skupiny) přeceněna v souladu s příslušnými účetními standardy IFRS. Následně jsou aktiva (nebo skupina aktiv) oceněna účetní hodnotou nebo reálnou hodnotou sníženou o náklady související s prodejem, je-li nižší. Případná ztráta ze snížení účetní hodnoty vyřazované skupiny aktiv je alokována poměrně mezi jednotlivá vyřazovaná aktiva na základě účetní hodnoty s výjimkou zásob, finančních aktiv, odložených daňových pohledávek, zaměstnaneckých požitků a investičního majetku, jež jsou i nadále oceňovány v souladu s účetními postupy Společnosti. Ztráty ze snížení účetní hodnoty při převedení do kategorie dlouhodobých aktiv k prodeji a následné zisky nebo ztráty z přecenění jsou účtovány do výkazu zisku a ztráty. Zisky z přecenění se vykazují pouze do výše kumulované ztráty z dřívějšího vykázaného snížení hodnoty.

C.1.11. Vlastní kapitál

C.1.11.1. Základní kapitál
Základní kapitál tvoří nominální hodnota akcií schválená rozhodnutím akcionáře. Kmenové akcie jsou klasifikovány jako základní kapitál.

C.1.11.2. Nerozdělené zisky a ostatní fondy
Tato položka zahrnuje následující fondy:

Rezervní fond
Vytvoření a použití Rezervního fondu se řídí příslušnou legislativou. Rezervní fond nelze použít k rozdělení akcionářům, ale může být využíván ke krytí ztrát.

Fond vyrovnávací rezervy
Vyrovnávací rezerva je vyžadována lokální legislativou a je považovaná za samostatnou část vlastního kapitálu v rámci těchto účtů, protože nesplňuje definici závazku podle IFRS. Vyrovnávací rezervu nelze použít pro výplatu dividend.

Nerozdělené výsledky minulých let
Tato položka zahrnuje zadržené zisky nebo ztráty upravené o efekt změn vyplývajících z prvního použití IFRS a rezervní fond na úhrady vázané na akcie.

Nerealizované zisky/ztráty z přecenění realizovatelných finančních aktiv
Tato položka zahrnuje zisky nebo ztráty vyplývající ze změn reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv, jak bylo dříve popsáno v příslušné kapitole týkající se finančních investic. Částky jsou vyčísleny včetně vlivu odložených daní a odložených závazků vůči pojistníkům.

Rezerva na kurzové rozdíly
Tato položka zahrnuje nerealizované zisky a ztráty z přepočtu účetní závěrky polské pobočky, jejíž funkční měnou je polský zlotý, na měnu vykazování, na české koruny (viz C.1.31.1.).

Ostatní nerealizované zisky/ztráty vykázané ve vlastním kapitálu
Tato položka zahrnuje především přecenění pozemků a budov překlasifikovaných do investic do nemovitostí.

Zisk běžného období
Tato položka představuje výsledek hospodaření běžného období Společnosti.

C.1.11.3. Dividendy
Dividendy jsou zaúčtovány jako závazek v případě, že je o jejich výplatě rozhodnuto před koncem účetního období. Dividendy, o jejichž výplatě je rozhodnuto po skončení účetního období, nejsou zaúčtovány jako závazek, ale jsou uvedeny v příloze účetní závěrky.

C.1.12. Klasifikace produktů

C.1.12.1. Pojistné smlouvy
V souladu s IFRS 4 se smlouvy o životním pojištění klasifikují jako pojistné smlouvy nebo investiční smlouvy podle významnosti pojistného rizika. Obecným vodítkem pro klasifikaci je definice významného pojistného rizika jako pravděpodobnosti plnění při vzniku pojistné události, která je nejméně o 5 % vyšší, než by byla výše plnění v případě, kdyby k pojistné události nedošlo.

C.1.12.2. Pojistné smlouvy a investiční smlouvy s DPF
Pojistné platby a změna závazků z pojištění vztahující se ke smlouvám s významným pojistným rizikem (např. rizikové životní pojištění, pojištění pro případ smrti nebo dožití s ročním pojistným, životní pojištění s podmíněným důchodem a smlouvy obsahující možnost zvolit si v den splatnosti životní pojištění s podmíněným důchodem za sazby zaručené na počátku, dlouhodobé zdravotní pojištění a investiční životní pojištění s pojistnou částkou v případě smrti významně vyšší než hodnota fondu) nebo investiční smlouvy s prvky dobrovolné spoluúčasti – DPF – (např. smlouvy vázané na vyčleněné fondy, smlouvy s dodatečnými benefity, které jsou smluvně založené na výsledcích Společnosti) jsou zaúčtovány ve výkazu zisku a ztráty.

C.1.12.3. Investiční smlouvy
Investiční smlouvy bez DPF zahrnují zejména smlouvy investičního životního pojištění vázané na index a čistě kapitálové smlouvy. Společnost neklasifikovala v roce 2015 a 2014 žádné smlouvy jako investiční smlouvy bez DPF.

C.1.13. Závazky z pojištění

C.1.13.1. Rezerva na nezasloužené pojistné
Rezerva na nezasloužené pojistné obsahuje část předepsaného hrubého pojistného, která se vztahuje k následujícím účetním obdobím. Rezerva na nezasloužené pojistné se stanoví individuálně, pro každou pojistnou smlouvu zvlášť, pomocí metody „pro rata temporis“, upravené tak, aby odrážela jakoukoli odchylku ve výskytu rizika v průběhu období krytého pojistnou smlouvou. Rezerva na nezasloužené pojistné se tvoří u životních i u neživotních pojištění.

C.1.13.2. Rezerva na pojistná plnění
Rezerva na pojistná plnění představuje odhad celkových nákladů na pojistná plnění, vyplývající z pojistných událostí vzniklých do konce účetního období, bez ohledu na to, zda tyto pojistné události byly, či nebyly nahlášeny. Odhad je snížen o již vyplacené částky, které se vztahují k výše uvedeným škodám, a je navýšen o související interní a externí náklady na likvidaci pojistných událostí podle odhadu na základě předchozích zkušeností a specifických předpokladů budoucích ekonomických podmínek.

Rezerva na pojistná plnění zahrnuje pojistné události, které byly nahlášeny ke konci účetního období a u nichž dosud nebyla dokončena likvidace (RBNS), a pojistné události, které nastaly ke konci účetního období, avšak dosud nebyly nahlášeny (IBNR).

Poskytuje-li se plnění z pojistné události formou pravidelných splátek (renty), tvoří se rezerva na pojistná plnění na základě pojistněmatematických metod.

Společnost částky rezerv na pojistná plnění – s výjimkou pojistných událostí vyplácených formou renty – nediskontuje.

Pokud je to relevantní, jsou rezervy vykazovány ve výši očištěné o opatrné odhady nároků (regresy a náhrady).

Rezerva na pojistná plnění z životního pojištění je vykázána jako součást rezerv životního pojištění.

Přestože představenstvo Společnosti považuje hrubou výši rezervy na pojistná plnění a příslušnou výši podílů zajistitelů za věrně zobrazené, konečná výše závazků se může lišit v důsledku následných informací a událostí a může mít za následek významné změny konečných hodnot. Změny ve výši rezervy se zohledňují v účetní závěrce toho období, v němž byly provedeny. Použité postupy a provedené odhady jsou pravidelně prověřovány.

C.1.13.3. Jiné závazky z pojištění
Jiné závazky z pojištění zahrnují jakékoliv ostatní pojistně-technické rezervy, které nebyly uvedeny výše, jako např. rezervu na nedostatečnost pojistného v neživotním pojištění (viz také C.2.3.3.), rezervu na stárnutí v rámci zdravotního pojištění, rezervu na prémie a slevy v neživotním pojištění.

Rezerva na prémie a slevy v neživotním pojištění kryje budoucí plnění ve formě dodatečných plateb pojistníkům nebo snížení plateb od pojistníků, které jsou výsledkem vývoje minulých let. Rezerva se netvoří v případě smluv, u kterých dochází ke slevám na budoucím pojistném plynoucím z příznivého škodního průběhu dosaženého v minulosti, a to nezávisle na tom, zda jej bylo dosaženo u Společnosti. V takové situaci vyjadřuje snížení pojistného očekávaný nižší budoucí škodní průběh a nedochází k rozdělení předchozích přebytků.

C.1.13.4. Matematická rezerva
Matematická rezerva představuje pojistněmatematicky odhadovanou výši závazků Společnosti vyplývajících ze smluv životního pojištění. Výše matematické rezervy je vypočítána prospektivní metodou ocenění čisté výše pojistného plnění s přihlédnutím ke všem budoucím závazkům vyplývajícím z pojistných podmínek platných pro každou existující smlouvu a zahrnuje všechna garantovaná pojistná plnění, již přiznané podíly na zisku a budoucí podíly na zisku a náklady, a to po odpočtu hodnoty pojistného stanovené pojistněmatematickými metodami.

Při výpočtu výše matematické rezervy se vychází ze stejných předpokladů jako při stanovení příslušného pojistného. Výše rezerv zůstane nezměněna, nebude-li nižší než postačitelná. Test postačitelnosti závazků životních pojištění provádí ke konci každého účetního období pojistní matematici Společnosti za použití odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků z pojistných smluv (viz C.2.3.). Pokud z těchto odhadů vyplyne, že účetní hodnota rezerv je nedostatečná, rozdíl se zaúčtuje do výkazu zisku a ztráty běžného období a zvýší se hodnota rezervy na splnění závazků z použité technické úrokové míry.

C.1.13.5. Závazky z investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti (DPF)
Závazky z investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti (DPF) představují závazky z takových smluv, které nesplňují podmínky definice pojistných smluv, protože nevedou k přenosu významného pojistného rizika z pojistníka na Společnost, ale které obsahují prvky dobrovolné spoluúčasti (definice DPF viz C.1.31.3.). O závazcích z investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti se účtuje stejným způsobem jako o závazcích z pojistných smluv.

C.1.13.6. Závazky z pojistných smluv vyplývající z prvků dobrovolné spoluúčasti (DPF)
Závazky z pojistných smluv vyplývající z prvků dobrovolné spoluúčasti (DPF) představují smluvní závazek poskytnout významná plnění vedle garantovaných plnění, jejichž poskytnutí záleží na rozhodnutí Společnosti o okamžiku a výši plnění a která vycházejí z vývoje předem definovaných smluv, výnosu z investic či výsledku hospodaření Společnosti. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole C.1.31.3.

C.1.14. Ostatní rezervy

Rezerva je vykázána ve výkazu o finanční situaci, pokud má Společnost právní nebo věcnou povinnost plnit a tato povinnost je výsledkem minulých událostí, pokud je pravděpodobné, že plnění nastane a vyžádá si úbytek prostředků představujících ekonomický prospěch, a pokud je možné provést přiměřeně spolehlivý odhad výše budoucího plnění. Pokud je předpokládaný dopad významný, stanoví se výše rezerv diskontováním očekávaných budoucích peněžních toků za použití sazby před zdaněním, která odráží současná tržní ohodnocení časové hodnoty peněz a popřípadě rizika vztahujícího se specificky k závazku.

C.1.15. Emitované dluhopisy

Emitované dluhopisy jsou při svém vzniku oceněny reálnou hodnotou očištěnou o vzniklé transakční náklady a následně jsou oceňovány amortizovanou pořizovací cenou. Amortizace diskontu nebo prémie stanovené za použití metody efektivní úrokové míry jsou vykazovány jako úrokové a obdobné náklady.

C.1.16. Finanční závazky vůči bankám a nebankovním subjektům

Finanční závazky vůči bankám, nebankovním subjektům a depozita přijatá od zajistitelů jsou při svém vzniku oceňovány reálnou hodnotou, očištěnou o vzniklé transakční náklady, a následně se oceňují amortizovanou pořizovací cenou. Amortizovaná pořizovací cena finančního závazku je částka, kterou byl finanční závazek oceněn v okamžiku zaúčtování po odečtení splátek, zvýšená nebo snížená o částky kumulované amortizace rozdílu mezi hodnotou závazku při zaúčtování a při jeho splatnosti.

C.1.17. Finanční závazky oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů

Finanční závazky oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů jsou závazky, které jsou klasifikovány jako závazky určené k obchodování, a zahrnují zejména závazky z derivátů, které nejsou zajišťovacími nástroji. Související transakce jsou okamžitě vykazovány v nákladech. Finanční závazky oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se oceňují reálnou hodnotou (viz C.1.31.8.) a zisky a ztráty z přecenění jsou zahrnuty do výkazu zisku a ztráty. Finanční závazky jsou odúčtovány z výkazu o finanční situaci pouze tehdy a jenom tehdy, jestliže zaniknou – tj., je-li závazek specifikovaný ve smlouvě splacen, zrušen nebo vyprší.

C.1.18. Závazky

O závazcích se účtuje v okamžiku vzniku smluvní povinnosti předat protistraně peněžní prostředky nebo jiný finanční majetek. Závazky se oceňují amortizovanou pořizovací cenou, která se obvykle rovná jejich nominální hodnotě nebo očekávané hodnotě k datu splatnosti.

C.1.19. Čistý výnos z pojistného

Čistý výnos z pojistného zahrnuje hrubé zasloužené pojistné z přímého pojištění a hrubé zasloužené pojistné z aktivního zajištění, očištěné o podíl zajistitele.

Hrubé předepsané pojistné zahrnuje takové částky pojistného, které byly v souladu s podmínkami platných pojistných smluv splatné v průběhu účetního období bez ohledu na to, zda se celkově, nebo částečně vztahují k pojistnému následných účetních období. Hrubé předepsané pojistné je účtováno v případě smluv, které splňují definici pojistné smlouvy, nebo investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti.

Výše uvedené částky nezahrnují daně či poplatky, které musí být z pojistného odváděny.

Pojistné je zaúčtováno v okamžiku vzniku neomezeného zákonného nároku. V případě smluv, kdy je pojistné placeno ve splátkách, je pojistné zaúčtováno jako předepsané pojistné v okamžiku splatnosti příslušné splátky.

Pojistné je vykázáno jako zasloužené na pro rata bázi po dobu pojistného krytí z příslušné pojistné smlouvy prostřednictvím rezervy na nezasloužené pojistné. V případě smluv, jejichž průběh rizika se významně liší od doby trvání smlouvy, je pojistné zaúčtováno v závislosti na průběhu rizika podle výše poskytnuté pojistné ochrany.

Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné představuje rozdíl mezi počátečním a konečným stavem rezervy na nezasloužené pojistné.

C.1.20. Pojistně-technické náklady

Pojistně-technické náklady obsahují náklady na pojistná plnění, změnu stavu pojistně-technických rezerv a poskytnuté prémie a slevy.

Náklady na pojistná plnění zahrnují náklady na výplatu pojistných plnění a odbytné z pojistných smluv životního pojištění (očištěné o podíl zajistitele) a náklady na pojistná plnění z pojistných smluv neživotního pojištění (očištěné o podíl zajistitele). Náklady na pojistná plnění a odbytné představují částky vyplacené v běžném účetním období. Tyto částky zahrnují dávky vyplácené formou renty, odbytné, náklady na pojistná plnění z titulu pohybů škodních rezerv v důsledku vstupů a výstupů z portfolia, které je předmětem zajistné smlouvy, a zahrnují externí a interní náklady spojené s likvidací pojistných událostí. Náklady na pojistná plnění a odbytné se sníží o částky náhrad a regresů. Náklady na pojistná plnění a výplatu dávek se zaúčtují v okamžiku ukončení likvidace pojistné události, tj. v okamžiku, kdy je plnění nebo odbytné schváleno k výplatě.

Změna stavu pojistně-technických rezerv obsahuje změnu stavu rezervy na pojistné události nahlášené a nezlikvidované, změnu stavu rezervy na pojistné události vzniklé a nenahlášené, změnu matematických rezerv, rezerv pojistných smluv, kde investiční riziko nese pojistník, a změnu stavu jiných pojistně-technických rezerv.

Poskytnuté prémie zahrnují všechny částky připisované za dané účetní období, které představují podíl na přebytku nebo zisku z celkového pojištění, popř. určitého druhu pojištění, po odečtení částek, které se vztahují k minulým účetním obdobím. Slevy znamenají částečnou náhradu pojistného v závislosti na minulém vývoji individuálních pojistných smluv.

C.1.21. Dávky (podíly na zisku) z investičních smluv

Dávky (podíly na zisku) z investičních smluv zahrnují změny stavu závazků z investičních smluv s DPF (pro definici DPF viz C.1.31.6.).Změna stavu závazků z investičních smluv s DPF zahrnuje připsané garantované podíly na zisku, změnu stavu DPF závazků z investičních smluv s DPF a změnu stavu závazku vyplývajícího z testu postačitelnosti rezerv provedeného u portfolia investičních smluv s DPF.

C.1.22. Úrokové a obdobné výnosy a úrokové a obdobné náklady

Úrokové výnosy a náklady jsou zaúčtovány do výkazu zisku a ztráty v období, ve kterém došlo k jejich vzniku v souvislosti s držbou finančního aktiva, resp. závazku v čase při zohlednění efektivního výnosu z aktiva či cizího zdroje nebo odpovídající variabilní úrokové míry. Úrokové výnosy a náklady obsahují amortizaci veškerých diskontů, prémií či jiných rozdílů mezi počáteční účetní hodnotou úrokového nástroje a její výší v okamžiku splatnosti, stanovenou metodou efektivní úrokové míry.

Úrok z finančních aktiv oceněných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů je vykazován jako součást čistých výnosů z finančních nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou oproti účtům nákladů nebo výnosů. Přijaté a placené úroky z ostatních aktiv a závazků jsou vykazovány jako úrokové a obdobné výnosy z investic, resp. jako placené úroky ve výkazu zisku a ztráty.

C.1.23. Ostatní výnosy a náklady z finančních aktiv

V rámci ostatních výnosů a nákladů z finančních aktiv účtuje Společnost realizované a nerealizované zisky a ztráty, dividendy, čistý zisk z obchodování a čistý náklad, respektive výnos z trvalého snížení hodnoty a jeho zrušení (viz C.1.31.2.).

Realizované zisky a ztráty vznikají při odúčtování finančních aktiv jiných než finančních aktiv oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a odpovídají rozdílu mezi účetní hodnotou finančního aktiva a jeho prodejní cenou opravenou o veškeré kumulativní zisky či ztráty, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku.

Čisté zisky z přecenění finančních aktiv a závazků přeceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů neurčených k obchodování představují změnu účetní hodnoty finančních aktiv a závazků neurčených k obchodování klasifikovaných jako aktiva a závazky oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů v důsledku jejich následného přecenění na reálnou hodnotu a zisk/ztrátu z jejich prodeje.

Společnost účtuje o výnosu z dividend v okamžiku, kdy společnost vyplácející dividendy rozhodne o jejich výplatě a toto rozhodnutí je schváleno valnou hromadou příslušné společnosti.

Čistý zisk z obchodování představuje změnu účetní hodnoty finančních investic určených k obchodování a finančních závazků k obchodování v důsledku jejich následného přeceňování na reálnou hodnotu a zisk/ztrátu z prodeje finančních aktiv a finančních závazků určených k obchodování. Čistý zisk z obchodování se zaúčtuje ve výši rozdílu mezi poslední účetní hodnotou a reálnou hodnotou ke konci účetního období nebo prodejní cenou.

C.1.24. Výnosy a náklady z investic do nemovitostí

Výnosy a náklady z investic do nemovitostí zahrnují realizované zisky/ztráty vzniklé v důsledku odúčtování, nerealizované zisky/ztráty z následného ocenění reálnou hodnotou, výnosy z pronájmu a ostatní výnosy a náklady z investic do nemovitostí.

C.1.25. Ostatní výnosy a ostatní náklady

Hlavní část ostatních výnosů vzniká z kurzových zisků a ztrát a z titulu administrace zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, kterou Společnost provozuje pro stát. Společnost v případě tohoto typu pojištění není nositelem pojistného rizika, pouze zajišťuje výběr poplatků a provádí vypořádání pojistných událostí. Výnosy jsou zaúčtovány v zákonem stanovené výši a představují částky za služby poskytnuté v účetním období.

C.1.26. Pořizovací náklady

Pořizovací náklady představují náklady na sjednávání pojistných nebo investičních smluv s DPF a zahrnují jak přímé náklady, jako jsou například získatelské provize, náklady na zpracování smlouvy či její zanesení do systému, tak nepřímé náklady, jako jsou reklama a administrativní náklady spojené se zpracováním návrhů smluv a vyhotovením pojistek. Časově rozlišit lze pouze některé pořizovací náklady, jako provize zprostředkovatelům a jiné variabilní náklady přímo související s uzavíráním pojistných smluv. Nepřímé náklady související s prodejem, náklady související s určitými druhy pojištění a provize za správu pojistného kmene nelze časově rozlišit, pokud primárně nesouvisejí s novým obchodem.

V neživotním pojištění se příslušné pořizovací náklady časově rozlišují a rozpouštějí podle poměru rezervy na nezasloužené pojistné vůči hrubému předepsanému pojistnému pro danou skupinu pojištění (produkt). Časové rozlišení pořizovacích nákladů je ve výkazu o finanční situaci vykázáno jako ostatní aktiva.

Zpětně získatelná hodnota časového rozlišení pořizovacích nákladů se posuzuje vždy k datu účetní závěrky v rámci testu postačitelnosti závazků.

V životním pojištění a v případě investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti se příslušné pořizovací náklady vykazují ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku jejich vzniku.

V případě investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti jsou dodatečné pořizovací náklady, které jsou přímo přiřaditelné vzniku finančního závazku vykazovaného v amortizované pořizovací ceně, odečteny od reálné hodnoty přijatých prostředků a ovlivňují výpočet efektivní úrokové míry.

C.1.27. Administrativní náklady

Administrativní náklady zahrnují náklady spojené se zajištěním provozu Společnosti, a to osobní náklady, nájemné a ostatní provozní náklady. Osobní náklady obsahují zejména náklady spojené s výplatou mezd, poskytováním odměn a prémií zaměstnancům a vedoucím pracovníkům a se sociálním pojištěním. Ostatní provozní náklady jsou spojené s výběrem pojistného, správou portfolia a zpracováním aktivního a pasivního zajištění.

C.1.28. Zajistné provize a podíly na zisku od zajistitelů

Zajistné provize a podíly na zisku od zajistitelů zahrnují provize přijaté od zajistitelů nebo pohledávky za zajistiteli plynoucí ze zajistných provizí a podílů na zisku vyplývajících ze zajistných smluv. Zajistné provize z neživotního pojištění se časově rozlišují způsobem, který je konzistentní s časovým rozlišením pořizovacích nákladů v neživotním pojištění.

C.1.29. Daň z příjmů

Daň z příjmů za účetní období zahrnuje splatnou a odloženou daň. Daň z příjmů se vykáže ve výkazu zisku a ztráty s výjimkou případů, kdy se týká položek vykázaných v ostatním úplném výsledku.

Splatná daň je očekávaný daňový závazek ze zdanitelného příjmu za běžné účetní období při použití zákonem stanovených platných nebo již schválených sazeb daně ke konci účetního období a jakákoliv úprava daňového závazku z minulých let.

Odložená daň se stanoví rozvahovou metodou vyplývající z přechodných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou aktiv a pasiv. Odložená daň se nevykazuje z přechodných rozdílů při počátečním zaúčtování aktiv a pasiv z podnikových kombinací, která nemají vliv na účetnictví ani na zdanitelný zisk. Výše zaúčtované odložené daně vychází z očekávaného způsobu realizace nebo vypořádání účetní hodnoty aktiv a pasiv za použití zákonem stanovených platných nebo již schválených sazeb daně, které jsou očekávány pro období, kdy je pohledávka realizována či závazek vypořádán.

O odložené daňové pohledávce se účtuje jen do té výše a v tom případě, pokud je pravděpodobné, že budou k dispozici budoucí zdanitelné zisky, proti kterým může být započtena. Odložená daňová pohledávka se sníží v případě, kdy není pravděpodobné, že k její realizaci v budoucnu dojde.

Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky jsou vzájemně kompenzovány, pokud existuje právně vymahatelný nárok na započtení splatných daňových pohledávek proti splatným závazkům daně z příjmů a odložené daně podléhají stejnému správci daně a stejnému daňovému úřadu.

C.1.30. Zaměstnanecké výhody

C.1.30.1. Krátkodobé zaměstnanecké výhody
Krátkodobé zaměstnanecké výhody jsou zaměstnanecké výhody (jiné než výhody při ukončení pracovního poměru), které jsou splatné do dvanácti měsíců po konci období, ve kterém zaměstnanec vykoná příslušné služby. Krátkodobé zaměstnanecké výhody zahrnují zejména mzdy a platy, odměny a prémie managementu, odměny členům statutárních orgánů a nepeněžní výhody. Příspěvky na sociální pojištění zahrnují především příspěvek do státního penzijního plánu s definovaným příspěvkem a jsou založeny na hrubých mzdách. Krátkodobé zaměstnanecké výhody se účtují jako náklady a závazky (výdaj příštího období) v nediskontované hodnotě.

C.1.30.2. Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké výhody
Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké výhody zahrnují zaměstnanecké požitky (jiné než požitky po skončení pracovního poměru a výhody při předčasném ukončení pracovního poměru), které nejsou zcela splatné v období do 12 měsíců po skončení období, ve kterém byla poskytnuta ze strany zaměstnanců příslušná služba.

Výhody se účtují jako náklady a závazky v současné hodnotě daného závazku ke konci účetního období při použití přírůstkové metody.

C.1.30.3. Zaměstnanecké výhody po skončení pracovního poměru
Zaměstnanecké výhody po skončení pracovního poměru zahrnují zaměstnanecké výhody (jiné než výhody při předčasném ukončení pracovního poměru), které jsou plně uhrazeny po skončení pracovního poměru. Společnost provádí odvody na veřejné úrazové, nemocenské a důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti dle zákonných sazeb platných v průběhu roku na základě výplat hrubých mezd. V průběhu roku Společnost odváděla na tyto účely 25 % (2014: 25 %) z hrubých mezd až do dosažení limitů stanovených příslušnými právními předpisy spolu s odvody zaměstnanců ve výši dalších 6,5 % (3,5 % v případě zaměstnance účastnícího se II. pilíře důchodového pojištění) (2014: 6,5 %/3,5 %). Náklady Společnosti na tyto odvody jsou vykazovány ve výkazu zisku a ztráty ve stejném období jako související mzdové náklady, jak je to formulováno v příspěvkovém plánu, a tak Společnost nemá žádné další závazky, pokud jde o výhody zaměstnanců po ukončení pracovního poměru.

C.1.30.4. Výhody při předčasném ukončení pracovního poměru
Výhody při předčasném ukončení pracovního poměru zahrnují zaměstnanecké výhody vyplácené na základě rozhodnutí Společnosti ukončit pracovní poměr s pracovníkem před normálním odchodem do důchodu nebo v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele poskytnout výhody při ukončení pracovního poměru v důsledku nabídky učiněné zaměstnancům za účelem jejich dobrovolného rozvázání pracovního poměru.

Společnost vykazuje výhody při předčasném ukončení pracovního poměru, pokud se prokazatelně rozhodne buď ukončit pracovní poměr současných zaměstnanců v souladu s podrobným oficiálním plánem bez možnosti zrušení, nebo poskytnout výhody při ukončení pracovního poměru v důsledku nabídky učiněné zaměstnancům za účelem jejich dobrovolného rozvázání pracovního poměru. Výhody splatné déle než 12 měsíců po skončení účetního období jsou diskontovány na současnou hodnotu.

C.1.31. Ostatní účetní politiky

C.1.31.1. Kurzové přepočty
Transakce v cizí měně je transakce, která je vyjádřená nebo vyžaduje vypořádání v jiné než funkční měně. Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka provozuje svoji činnost. Transakce v cizí měně se v okamžiku uskutečnění zaúčtuje ve funkční měně, na funkční měnu se přepočítá směnným kurzem k datu transakce.

Přepočet funkční měny na prezentační
Položky výkazu o finanční situaci, jejichž funkční měna je jiná než prezentační měna Společnosti, tedy položky polské pobočky, jsou k datu závěrky přepočteny do českých korun (Kč) kurzem platným k datu závěrky.

Položky výkazu zisku a ztráty jsou přepočteny kurzy platnými k datu vzniku transakce.
Kurzové rozdíly vzniklé při přepočtu jsou zaúčtovány do úplného výsledku na příslušné účty oceňovacích rozdílů a jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v okamžiku odúčtování příslušné investice.

Kurzové rozdíly vznikající při vypořádání peněžních položek nebo při vykazování peněžního majetku a závazků Společnosti v kurzech odlišných od těch, které byly původně použity během daného účetního období nebo ve kterých byly vykázány v minulých účetních závěrkách, jsou zaúčtovány jako náklady nebo výnosy běžného účetního období, ve kterém tyto kurzové rozdíly vzniknou (C.1.25.). Kurzové rozdíly vyplývající z přecenění nepeněžních položek, jako jsou akcie oceňované reálnou hodnotou proti účtu nákladů nebo výnosů, jsou vykazovány jako zisky nebo ztráty z přecenění ve výkazu zisku a ztráty. Kurzové rozdíly na nepeněžních položkách, jako jsou akcie klasifikované v portfoliu realizovatelných finančních aktiv, jsou vykazovány ve fondu z přecenění ve vlastním kapitálu, pokud se neaplikuje účtování zajištění reálné hodnoty.

C.1.31.2. Trvalé snížení účetní hodnoty aktiv
Účetní hodnoty aktiv Společnosti, které nejsou investicemi do nemovitostí (viz C.1.2.), časovým rozlišením pořizovacích nákladů (C.1.26.), zásobami a odloženou daňovou pohledávkou (C.1.29.), se prověřují ke konci každého účetního období tak, aby bylo možné určit, existují-li náznaky trvalého snížení hodnoty aktiv („impairment“). Určení trvalého snížení hodnoty aktiv vyžaduje odhad. Pokud takový náznak existuje, je proveden odhad realizovatelné hodnoty aktiva. V případě nehmotného majetku, který ještě nebyl uveden do užívání, se realizovatelná hodnota zjišťuje jednou za rok bez ohledu na náznaky trvalého snížení hodnoty.

Trvalé snížení hodnoty majetku je zaúčtováno v případě, kdy účetní hodnota aktiva přesahuje realizovatelnou hodnotu. Ztráty z trvalého snížení hodnoty aktiv jsou promítnuty ve výkazu zisku a ztráty; ztráty z trvalého snížení hodnoty aktiv tvoří hlavní část ostatních nákladů z finančních instrumentů, jejich zrušení je součástí ostatních výnosů z finančních instrumentů (C.1.23.).

Individuální ztráty z trvalého snížení hodnoty jsou ztráty specificky identifikované na úrovni konkrétních aktiv. Skupinové ztráty z trvalého snížení hodnoty jsou takové, které jsou stanoveny pro celé portfolio půjček a pohledávek, ale nejsou specificky definovány.

Trvalé snížení hodnoty finančních aktiv
Hodnota finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv se snížila, respektive ke ztrátám ze snížení hodnoty došlo pouze, existuje-li objektivní důkaz snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, ke kterým došlo po prvotním zaúčtování aktiva („ztrátová událost“), a když tato událost (nebo události) má vliv na odhadované budoucí peněžní toky finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, které lze spolehlivě odhadnout.

Mezi náznaky trvalého snížení hodnoty patří např. významné finanční potíže emitenta, nesplácení nebo opomenutí ve splácení úroků či jistiny, pravděpodobnost, že emitent, resp. dlužník vstoupí do konkurzu nebo zahájí jinou finanční reorganizaci nebo zrušení aktivního trhu pro finanční aktivum.

Ve všech těchto případech je ztráta z trvalého snížení hodnoty účtována pouze po důkladné analýze důvodu ztráty a vyhodnocení všech okolností. Analýza zahrnuje rozbor předpokladů pro stanovení zpětně získatelné hodnoty finančního aktiva, kontrolu volatility instrumentu v porovnání s volatilitou referenčního trhu či porovnáním s konkurencí a vyhodnocení jakýchkoli jiných možných kvalitativních faktorů. Analytická úroveň a detail prováděné analýzy se liší dle významnosti latentních ztrát každé investice.

Významný nebo dlouhodobý pokles v reálné hodnotě investice do akciového nástroje pod jeho pořizovací hodnotu se považuje za objektivní důkaz trvalého snížení hodnoty aktiv. Společnost považuje za dlouhodobý pokles dobu 12 měsíců. Významný pokles je posuzován jako nerealizovaná ztráta vyšší než 30 %. Realizovatelná hodnota investic Společnosti do cenných papírů držených do splatnosti je stanovena jako současná hodnota očekávaných budoucích peněžních toků, diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou obsaženou v aktivu. Krátkodobé pohledávky se nediskontují.

Půjčky, úvěry a poskytnuté zálohy jsou vykazovány očištěné o ztráty z trvalého snížení účetní hodnoty, aby odrážely odhadované zpětně získatelné částky. Pohledávky jsou vykazovány v pořizovací hodnotě snížené o ztráty z trvalého snížení účetní hodnoty.

Realizovatelná hodnota realizovatelných finančních aktiv je stanovena jako současná reálná hodnota. Pokud existuje objektivní důkaz, že došlo k trvalému snížení hodnoty aktiva, je pokles reálné hodnoty, který byl zaúčtován v úplném výsledku, promítnut ve výkazu zisku a ztráty.

Zúčtování ztráty ze snížení účetní hodnoty cenného papíru drženého do splatnosti, úvěru, zálohy či pohledávky nebo realizovatelného dluhového nástroje je účtováno do výnosů (až do výše amortizované pořizovací ceny), pokud následné zvýšení realizovatelné hodnoty objektivně souvisí s událostí, která se uskutečnila po zaúčtování ztráty z trvalého snížení hodnoty.

Zúčtování ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných akciových/kapitálových nástrojů není v následujících obdobích účtováno do výnosů. Veškerá následná zvýšení reálné hodnoty jsou účtována do úplného výsledku.

Trvalé snížení hodnoty nefinančních aktiv
Realizovatelná hodnota ostatních aktiv je stanovena jako vyšší z čisté prodejní ceny a hodnoty z užívání. Při stanovení hodnoty z užívání jsou odhadované budoucí peněžní toky diskontovány na současnou hodnotu za použití diskontní sazby před daní ze zisku, která odráží současné tržní předpoklady časové hodnoty peněz a specifická rizika aktiva.

U ostatních aktiv je zrušení ztráty z trvalého snížení hodnoty účtováno do výkazu zisku a ztráty, pokud došlo ke zvýšení realizovatelné hodnoty a toto zvýšení je možné objektivně přiřadit k události, která nastala po datu vykázání trvalého snížení hodnoty. Zúčtování ztráty z trvalého snížení hodnoty se provede tak, aby účetní hodnota aktiva nepřesáhla účetní hodnotu aktiva očištěnou o odpisy amortizaci, kterou by aktivum mělo, nebylo-li by účtováno o trvalém snížení hodnoty.

Účetní hodnota majetkových účastí v dceřiných společnostech je testována na trvalé snížení hodnoty jednou ročně. Společnost sleduje, zda události či změny v operacích dceřiných společností indikují případné trvalé snížení hodnoty. Společnost považuje skutečnost, že vlastní kapitál dceřiné společnosti vykazuje klesající tendenci, za klíčový indikátor potenciálního trvalého snížení hodnoty.

C.1.31.3. Prvky dobrovolné spoluúčasti (DPF)
Prvek dobrovolné spoluúčasti (DPF) představuje smluvní právo obdržet jako doplněk k zaručenému plnění další plnění, která představují významný podíl na celkových smluvních plněních, jejichž výše či okamžik poskytnutí plnění závisí na rozhodnutí Společnosti a která jsou smluvně založena na výsledcích určité skupiny aktiv, zisku nebo ztrátě Společnosti či výnosech z investice.

Toto další plnění (dále jen „podíly na zisku“), které má být připsáno pojistníkům, je vykázáno v účetní závěrce jako závazek, tj. v rámci závazků ze životních pojištění, v případě smluv o životním pojištění či v rámci zaručených závazků z investičních smluv s prvky dobrovolné spoluúčasti, v případě investičních smluv s DPF, protože jeho výše je neodvolatelně fixována ke konci účetního období.

C.1.31.4. Vykazování podle segmentů
Segment je součást Společnosti, která provádí podnikatelské činnosti generující výnosy a náklady, jejíž provozní výsledek je pravidelně vyhodnocován hlavní vedoucí osobou s rozhodovací pravomocí, která rozhoduje o zdrojích určených pro činnost segmentu a hodnotí jeho výkonnost a pro niž jsou k dispozici samostatné finanční informace (provozní segment).

Aktiva a cizí zdroje a dále výnosy a náklady jednotlivých segmentů jsou oceňovány dle účetních postupů popsaných v části přílohy účetní závěrky týkající se účetních postupů.

Vykazované segmenty jsou strategické aktivity Společnosti, které nabízejí rozdílné služby. Jsou řízeny odděleně a mají odlišné marketingové strategie.

C.1.31.5. REPO operace
Společnost nakupuje (prodává) cenné papíry s dohodou o zpětném prodeji (zpětné koupi) k určitému datu v budoucnosti za předem stanovenou cenu. O zakoupených cenných papírech, které jsou předmětem závazku ke zpětnému prodeji k určitým budoucím datům, se neúčtuje. Zaplacené částky jsou vykázány jako úvěry a půjčky bankám nebo nebankovním subjektům. Tyto pohledávky jsou vykázány jako pohledávky zajištěné podkladovým finančním aktivem. Cenné papíry prodané na základě smluv o zpětné koupi jsou nadále vykázány ve výkazu o finanční situaci a oceňovány podle účetního postupu pro finanční aktiva k obchodování nebo pro realizovatelné cenné papíry. Výnosy z prodeje cenných papírů v rámci těchto smluv jsou vykazovány jako závazky vůči bankám nebo nebankovním subjektům.

Rozdíl mezi úhradami za prodej a zpětný odkup se časově rozlišuje do úrokových výnosů či nákladů po dobu transakce.

C.1.31.6. Započítávání finančních nástrojů
Finanční aktiva a pasiva se započítávají a vykazují ve výkazu o finanční situaci v čisté výši pouze v případě, kdy existuje bezpodmínečné a právně vymahatelné právo započítat a existuje záměr je vypořádat na netto bázi nebo kdy se realizují aktiva a současně se vypořádá závazek.

C.1.31.7. Úhrady vázané na akcie
Někteří zaměstnanci Společnosti dostávají část odměny za práci formou úhrad vázaných na akcie, tzn. za služby, které Společnosti poskytují, jsou jim poskytovány kapitálové nástroje (úhrady vypořádané kapitálovými nástroji). V souvislosti s těmito úhradami vázanými na akcie nevzniká Společnosti žádný smluvní závazek, protože tyto úhrady budou vypořádány akciemi emitovanými společností Assicurazioni Generali S.p.A. (konečná ovládající osoba).

Úhrady vypořádané kapitálovými nástroji
Náklady na úhrady vypořádané kapitálovými nástroji se oceňují reálnou hodnotou k datu zahájení účasti v plánu (grant date), a to s použitím vhodného oceňovacího modelu. Náklady se účtují souvztažně se zvýšením nerozděleného zisku po dobu, po kterou jsou splněny výkonnostní nebo služební podmínky stanovené pro zaměstnance účastnící se plánu. Kumulované náklady, které se z titulu úhrad vypořádaných kapitálovými nástroji účtují vždy k datu účetní závěrky až do data jejich bezpodmínečného přiznání (vest), odrážejí jednak dobu, která uplynula od začátku rozhodného období (vesting period), a jednak odhadovaný počet kapitálových nástrojů, na které zaměstnanci nakonec vznikne bezpodmínečný nárok. Náklad (případně kladný zůstatek) vykázaný ve výkazu zisku a ztráty za účetní období odráží změnu mezi počátečním a konečným zůstatkem kumulovaných nákladů za dané účetní období a vykazuje se v ostatních nákladech.

V souvislosti s akciemi, na něž zaměstnanci nakonec nárok nevznikne, se žádné náklady neúčtují. Výjimku představují pouze úhrady vypořádané kapitálovými nástroji, jejichž bezpodmínečné přidělení je vázáno na splnění tržních nebo jiných (tzv. non-vesting) podmínek. Pokud jsou splněny všechny související výkonnostní nebo služební podmínky, účtují se tyto úhrady, jako by na ně zaměstnanci vznikl bezpodmínečný nárok, bez ohledu na to, zda jsou tržní, nebo jiné (tzv. non-vesting) podmínky splněny, či nikoli.

V případě změny podmínek akciového plánu účetní jednotka zaúčtuje minimálně takový náklad, který by jí vznikl, kdyby ke změně podmínek nedošlo (za předpokladu, že původní podmínky jsou splněny). Další náklad se zaúčtuje z titulu úprav podmínek plánu, které zvyšují celkovou reálnou hodnotu úhrad  vypořádaných akciemi nebo mají k datu úpravy podmínek pro zaměstnance jiný přínos.

C.1.31.8. Oceňování reálnou hodnotou
Reálná hodnota je definována jako cena, která by byla získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za převzetí závazku v rámci řádné transakce mezi účastníky trhu ke dni ocenění. Oceňování reálnou hodnotou předpokládá, že aktivum, resp. závazek jsou směňovány v rámci řádné transakce realizované mezi účastníky trhu, jejímž cílem je k datu ocenění za stávajících tržních podmínek prodat aktivum nebo převést závazek.

Reálná hodnota finančních aktiv a ostatních aktiv a závazků je určena na základě jejich kótované tržní ceny k datu účetní závěrky nesnížená o náklady na transakci. Není-li kótovaná tržní cena k dispozici nebo neexistuje-li fungující trh pro určité aktivum nebo závazek, je reálná hodnota určena pomocí odhadu provedeného na základě oceňovacích modelů nebo technik diskontovaných peněžních toků. Kótovaný instrument je takový instrument, jenž je vypořádán na regulovaném trhu nebo ve vícestranném obchodování.

Finanční nástroj je považován za kótovaný, pokud je sjednán na regulovaném trhu nebo vícestranným obchodováním. Pro vyhodnocení, zda kótované ceny skutečně vyjadřují reálnou hodnotu, Společnost pečlivě vyhodnocuje, je-li trh aktivní, či ne. Trh je považován za neaktivní v případě, že se ceny po dlouhou dobu nemění nebo má Společnost informaci o nějaké významné události, která by měla být v hodnotě finančních aktiv zohledněna a na kterou přitom ceny na trhu nereagují.

Techniky diskontovaných peněžních toků používají odhad budoucích peněžních toků, které jsou založené na odhadech vedení Společnosti, a diskontní sazbu, konstruovanou z bezrizikové úrokové sazby upravené o rizikovou přirážku (kreditní rozpětí). Ta je obvykle odvozena od finančního aktiva s podobnými lhůtami a podmínkami (ideálně se stejným emitentem, podobnou dobou splatnosti a stářím), které nejlépe odrážejí tržní cenu.

Obecně vzato, v případě, že jsou použity oceňovací modely, jsou vstupy založeny na tržních parametrech ke konci účetního období, které limitují subjektivitu ocenění provedeného Společností, a výsledek těchto ocenění nejlépe odráží přibližnou tržní hodnotu finančního aktiva.

Reálná hodnota finančních derivátů neobchodovaných na veřejném trhu je ke konci účetního období stanovena odhadem s použitím vhodných oceňovacích modelů, jak je uvedeno v předchozích odstavcích, a to s ohledem na současné tržní podmínky a současnou bonitu účastníků transakce. V případě opcí je používán Black-Scholesův model. Všeobecně uznávané oceňovací modely jsou též aplikovány pro další finanční nástroje obchodované mimo burzu (CDS, IRS, CCS atd.) s tím, že parametry oceňování mají za cíl odrážet tržní podmínky.

Společnost používá takové oceňovací techniky, které jsou přiměřené okolnostem a pro něž jsou k dispozici dostatečné údaje umožňující stanovení reálné hodnoty při maximálním využití vstupů objektivně zjistitelných na trhu a minimálním využití ostatních vstupů. Oproti předchozímu účetnímu období nedošlo k žádným změnám v oceňovacích technikách.

Reálná hodnota aktiv a závazků obchodovaných na aktivních trzích odpovídá kótovaným cenám ke konci účetního období. Tyto nástroje jsou zařazeny do úrovně 1.

Reálná hodnota aktiv a závazků neobchodovaných na aktivních trzích (např. OTC deriváty nebo nekótované dluhopisy) je určena oceňovacími technikami. Finanční nástroj je zařazen do úrovně 2, pokud jsou všechny významné vstupy pro určení reálné hodnoty objektivně zjistitelné. Oceňovací techniky užívané k určení reálné hodnoty zahrnují především kótované tržní ceny nebo ceny kótované makléři pro podobné nástroje, odhad peněžních toků a bezrizikové křivky.

V případě, že jeden či více významných vstupů nevychází ze zjistitelných tržních dat, zahrne se finanční nástroj do úrovně 3.

Úroveň 3 představuje aktiva a závazky, jejichž tržní ceny nejsou dostupné a jejichž ocenění je nutné stanovit na základě speciálního odhadu.

Následující tabulka obsahuje popis oceňovacích technik a vstupů používaných pro ocenění reálnou hodnotou:

Následující tabulka popisuje objektivně nezjistitelné vstupy pro úroveň 3 (v milionech Kč):

Je-li to možné, Společnost testuje citlivost reálných hodnot investic zařazených do 3. úrovně na realistické změny objektivně nezjistitelných (nepozorovatelných) vstupů. Údaje o ocenění investic zařazených do 3. úrovně přebírá od nezávislých třetích stran, pokud jsou takové informace k dispozici, a případně je následně validuje s použitím interních oceňovacích modelů, externích modelů nebo údajů obchodníků s cennými papíry.

Na základě výše popsané metodiky a s použitím rozpětí uvedených v tabulce obsahující objektivně nezjistitelné vstupy je možné provést analýzu citlivosti u investic zařazených do 3. úrovně v celkové hodnotě 2,1 mld. Kč. Realistické změny objektivně nezjistitelných vstupů by u těchto investic vedly ke změně jejich reálné hodnoty o ± 0,1 mld. Kč.

Okamžikem převodu mezi úrovněmi je datum, kdy nastane daná skutečnost nebo změna v okolnostech, které mají za následek převod. Stejný přístup se uplatňuje jak pro převod do jednotlivých úrovní, tak pro převod z nich.

C.1.31.9. Zajištění reálné hodnoty (fair value hedge)
Společnost definuje vybrané deriváty jako deriváty zajišťující reálnou hodnotu vybraných aktiv. Od 1. října 2008 Společnost zavedla zajišťovací účetnictví na zajištění měnového rizika všech nederivátových finančních aktiv denominovaných v cizí měně nebo vystavených vlivu cizí měny (akcií, dluhopisů, investičních fondů atd.). Od 1. července 2011 je zajišťovací účetnictví použito také na zajištění rizik z pohybu úrokových sazeb u úročených finančních aktiv.

Změny reálné hodnoty derivátů kvalifikovaných jako instrumenty k zajištění reálné hodnoty jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty společně se změnami v reálné hodnotě, případně v části reálné hodnoty zajišťovaných aktiv, jež odpovídají zajišťovaným rizikům.

K okamžiku vzniku transakce Společnost dokumentuje vztah mezi zajišťovacími nástroji a zajištěnými položkami, cíle řízení rizik a svou zajišťovací strategii.

Společnost rovněž dokumentuje vyhodnocení efektivnosti zajištění, a to jak na počátku zajišťovacího vztahu, tak v jeho průběhu, a posuzuje, zda deriváty použité pro zajištění budou a byly vysoce efektivní při eliminaci změn v přecenění zajišťovaných aktiv.

C.1.31.10. Vložené deriváty
Určité finanční nástroje zahrnují vložené deriváty, jejichž ekonomické charakteristiky a rizika nejsou úzce spjaty přímo se svým hostitelským nástrojem. Společnost vykazuje tyto nástroje v reálné hodnotě proti účtům nákladů nebo výnosů.

Společnost samostatně nevykazuje vložené deriváty splňující definici pojistné smlouvy. Nebyly identifikovány žádné vložené deriváty, které nejsou úzce spjaty s pojistnou smlouvou.