C.7. Změny účetních postupů
C.7.1. Nové standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které jsou pro Skupinu relevantní a byly nově aplikovány v daném účetním období
Od 1. ledna 2015 nejsou závazné žádné novely a interpretace stávajících standardů, které by byly pro Skupinu relevantní a které by měla nově aplikovat.
C.7.2. Nové standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které nejsou pro konsolidovanou účetní závěrku relevantní
IFRIC 21 Odvody (publikováno v květnu 2013, platné pro roční období začínající 1. ledna 2014 a později – EU: 17. června 2014)
IFRIC 21 objasňuje, že společnost uzná závazek za odvod, když nastane událost, jež vyvolá platbu dle relevantní legislativy. Odvod, jenž je vyvolán dosažením minimální hranice, by neměl být zaplacen, dokud není požadovaného minima dosaženo. Retrospektivní aplikace je vyžadována pro IFRIC 21. To nemá žádný vliv na Skupinu vzhledem k aplikaci IAS 37 – Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky z IFRIC 21 z předchozích let.
Roční inovace IFRS, cyklus 2011–2013
V rámci cyklu 2011–2013 roční inovace IASB vydala 4 novely k 4 standardům (IFRS 3, IFRS 13, IAS 40, IFRS 1), včetně novely k IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Novela k IFRS 1 je platná okamžitě a ostatní novely pro období začínající od 1. července 2014 (EU: 1. ledna 2015) a vyjasňuje, že společnosti si mohou vybrat buď aplikovat současný standard, nebo nový, který prozatím není povinný, ale je možné ho aplikovat dříve za předpokladu, že je konzistentní po dobu prezentovanou ve společnosti při prvních výkazech IFRS. Tato novela k IFRS 1 nemá na Skupinu vliv vzhledem k tomu, že dle IFRS již vykazuje.
C.7.3. Nové standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které budou pro konsolidovanou účetní závěrku relevantní, ale zatím nejsou závazné
Níže uvedené nové standardy, novely a interpretace existujících standardů budou pro Skupinu závazné od účetního období začínajícího 1. ledna 2016 nebo později. Skupina je neimplementovala před termínem jejich závazné účinnosti.
IFRS 9 Finanční nástroje (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později, dřívější aplikace je možná, standard zatím nebyl schválen EU)
IFRS 9 nahrazuje ty části IAS 39, které souvisejí s klasifikací a oceňováním finančních aktiv. Klíčové oblasti jsou následující:
- Klasifikace a oceňování finančních aktiv
Všechna finanční aktiva jsou nejprve oceňována v reálné hodnotě upravené o transakční náklady, pokud není instrument zaúčtován reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů (FVTPL). Dluhové nástroje jsou následně oceňovány způsobem FVTPL v amortizované pořizovací ceně nebo do úplného výsledku hospodaření (FVOCI) na základě z kontraktu plynoucích peněžních toků a business modelu, na jehož základě jsou dluhové nástroje drženy. Opce na reálnou hodnotu (FVO) dovoluje finanční aktiva nejprve ocenit jako FVTPL, pokud to eliminuje nebo významně snižuje účetní nesoulad. Kapitálové nástroje jsou většinou oceňovány reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů (FVTPL). Nicméně společnosti mají neodvolatelnou možnost rozhodnutí o způsobu účtování nerealizovaných a realizovaných zisků a ztrát ze změn reálné hodnoty do ostatního úplného výsledku, a ne do výkazu zisku a ztráty. V tom případě žádné zisky a ztráty z přecenění na reálnou hodnotu nebudou převáděny do zisku nebo ztráty ani po vypořádání a odúčtování nástroje. Tato volba může být uplatněna individuálně pro každý nástroj. - Klasifikace a oceňování finančních závazků
Pro finanční závazky zaúčtované v reálné hodnotě proti účtům nákladů nebo výnosů (FVTPL) při použití FVO částka, o kterou je změněna reálná hodnota takového závazku, jež je připsatelná ke změně v kreditním riziku, musí být prezentována v OCI. Zbytek změny z reálné hodnoty je převeden do zisku nebo ztráty, pokud by toto převedení v OCI v reálné hodnotě vzhledem ke kreditnímu riziku nezpůsobilo nebo nezvýšilo účetní nesoulad. Všechny ostatní IAS 39 finanční instrumenty: Oceňování a klasifikace pro finanční závazky byly převedeny do IFRS 9, včetně pravidel pro vnořené deriváty a podmínky pro užití FVO. - Impairment
Požadavky na impairment jsou založeny na modelu o očekávané (kreditní) ztrátě (ECL), který nahrazuje model nastalé ztráty dle IAS 39. Model ECL je aplikován na dluhové instrumenty oceňované amortizovanou pořizovací cenou nebo FVOCI, většinu úvěrových závazků, kontraktů o finančních zárukách, kontraktů o aktivech dle IFRS 15 a leasingových pohledávek dle IAS 17. Od společností je obecně požadováno používání 12měsíčního ECL v počátku (nebo pokud závazek nebo záruka byly přidány) a poté tak dlouho, dokud nedojde k výraznému zhoršení kreditního rizika. Nicméně pokud by došlo ať již k individuálnímu nebo společnému zvýšení kreditního rizika, od společností je vyžádáno použití doživotního ECL. Pro obchodované pohledávky může být použit zjednodušený přístup a vždy je možné použít doživotní ECL. - Zajišťovací účetnictví
Efektivita je testována prospektivně (výhledově) bez 80 %–125 % (bright line test) dle IAS 39 a v závislosti na komplexnosti bude vždy kvalitativní. Rizikový komponent finančního nebo nefinančního instrumentu může být designovaný jako zajištěná část, pokud je riziko identifikovatelné a spolehlivě měřitelné. Časová hodnota opce, jakéhokoli forwardového kontraktu a spreadu v cizí měně může být vynechána ze zajištěného instrumentu a účtována jako náklad na zajištění. Použití více skupin instrumentů jako zajištěných instrumentů je možné, včetně vrstevních pozic a některých čistých pozic.
V červenci 2015 se IASB rozhodla upravit IFRS 4. Na základě úpravy by účetní jednotky při splnění určitých podmínek nemusely rozdíl mezi částkami účtovanými do výsledku hospodaření podle IFRS 9 a podle IAS 39 vykazovat v ostatním úplném výsledku, ale ve výsledku hospodaření.
V září 2015 IASB rozhodla, že navrhne balíček dočasných opatření, jimiž se ošetří aplikace nového standardu upravujícího finanční nástroje (IFRS 9) před termínem závazné platnosti nového standardu o pojistných smlouvách.
IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2018 a později – zatím neschváleno EU)
IFRS 15 nahrazuje všechna dosavadní ustanovení Mezinárodních účetních standardů týkající se výnosů (IAS 11 Smlouvy o zhotovení, IAS 18 Výnosy, IFRIC 13 Zákaznické věrnostní programy, IFRIC 15 Smlouvy o zhotovení nemovitostí, IFRIC 18 Převody aktiv od zákazníků a SIC 31 Výnosy – barterové transakce zahrnující reklamní služby) a upravuje veškeré výnosy ze smluv se zákazníky. Definuje rovněž model účtování a oceňování v případě prodeje některých nefinančních aktiv, včetně pozemků a zařízení a nehmotných aktiv. Standard stanoví principy, jimiž se účetní jednotka řídí při oceňování a účtování výnosů. Základním principem je, že účetní jednotka zaúčtuje výnosy v částce předpokládané protihodnoty, kterou by měla podle očekávání obdržet za zboží převedené na zákazníka, resp. za služby mu poskytnuté.
IFRS 16 Leasing (závazný od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2019 a později – zatím neschváleno EU)
Nový standard inovuje přístup k leasingu, který se nově vykáže ve výkazu o finanční pozici, a tím zlepší přehled o aktivech a pasivech společnosti. IFRS 16 ruší rozdíl mezi operativním a finančním leasingem, jelikož požaduje, aby se se všemi kontrakty zacházelo jako při finančním leasingu. Krátkodobé kontrakty (12 měsíců) a kontrakty, jež zahrnují předměty s nízkou hodnotou (např. notebooky), jsou z tohoto vynechány. Nový standard vejde v platnost 1. ledna 2019. Dřívější aplikace je možná v případě, že je současně aplikován standard IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky.
Novela IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 Investiční jednotky: Uplatňování výjimky z konsolidace – novela IFRS 10, IFRS 12 a IAS 28 (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016)
Smyslem novely je odstranit problémy, které se objevily v souvislosti s výjimkou pro investiční jednotky podle IFRS 10. Novela vysvětluje, že výjimka z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku (odstavec 4, IFRS 10) se na mateřskou společnost, která je dceřinou společností investiční jednotky, vztahuje v případě, že investiční jednotka oceňuje všechny své dceřiné společnosti reálnou hodnotou.
Novela IAS 1 Iniciativa týkající se informací v příloze (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Smyslem novely IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky není změnit, ale pouze zpřesnit některá stávající ustanovení IAS 1. Novela i) zpřesňuje požadavky IAS 1 týkající se významnosti; ii) stanoví, že jednotlivé řádky výkazu zisku a ztráty, výkazu o ostatním úplném výsledku a rozvahy lze podle potřeby rozdělovat; iii) vysvětluje, že pořadí, v jakém jsou informace uváděny v příloze účetní závěrky, je věcí odborného úsudku účetní jednotky; iv) stanoví, že podíl účetní jednotky na ostatním úplném výsledku přidružených nebo společných podniků, které jsou do účetních výkazů zahrnuty metodou ekvivalence, se musí vykazovat agregovaně na jednom řádku a dále rozčlenit na položky, které následně budou, resp. nebudou převedeny do výkazu zisku a ztráty.
Novela rovněž zpřesňuje požadavky na vykazování dalších mezisoučtů ve výkazu o finanční situaci a ve výkazu zisku a ztráty, resp. ve výkazu o ostatním úplném výsledku.
Skupina v současné době posuzuje dopad výše uvedených předpisů a možný termín jejich implementace.
C.7.4. Nové standardy, interpretace a novely stávajících standardů, které zatím nejsou závazné a nejsou pro konsolidovanou účetní závěrku relevantní
Novela IFRS 11 Účtování o nabytí účastí ve společné činnosti (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Je-li účast ve společné činnosti podnikem, bude se v souladu s touto novelou její akvizice účtovat jako podniková kombinace.
Jako podniková kombinace se bude účtovat rovněž akvizice další účasti ve společné činnosti, jestliže spoluprovozovatel společný podnik nadále ovládá. Tato další účast se bude oceňovat reálnou hodnotou, původně držená účast se nebude přeceňovat.
Novela IAS 16 a IAS 38 Přijatelné metody odpisování a amortizace – novela IAS 16 a IAS 38 (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Novela vysvětluje princip definovaný v IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva, podle nějž výnosy odrážejí model ekonomických užitků plynoucích z provozování podniku (jehož je dané aktivum součástí), nikoli ekonomické užitky spotřebované používáním aktiva. Metodu odpisování založenou na výnosech proto není možné pro dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, budovy a zařízení) používat vůbec a pro nehmotný majetek jen v omezených případech.
Novela IAS 16 a IAS 41 Plodící rostliny (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později)
Novela přeřazuje plodící rostliny z působnosti IAS 41 Zemědělství do působnosti IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, aby se zohlednila skutečnost, že jejich využívání v provozní činnosti je podobné výrobě.
Novela IAS 19 Definovaný plán odměňování: příspěvek zaměstnanců
IAS 19 vyžaduje od společnosti zvážení příspěvku zaměstnanců nebo třetích stran při účtování definovaného plánu odměňování. V případě, že se jedná o příspěvky za služby, měly by být připsány k období této služby jako záporný benefit. Tato úprava upřesňuje případy, kdy je výše příspěvku nezávislá na počtu let této služby, společnost pak může uznat takové příspěvky jako snížení nákladů na služby za období, kdy je služba využita, místo alokování na období, ke kterému se vztahuje. Tato novela je platná pro roční období začínající 1. července 2014 a později (EU: 1. únor 2015). Tato novela není pro Skupinu relevantní, protože žádná ze společností Skupiny nemá definovaný plán odměňování s příspěvky zaměstnanců nebo třetích stran.
Novela IAS 27 Ekvivalenční metoda v individuální účetní závěrce (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2016 a později, dřívější aplikace je možná)
Novela IAS 12 – Uznání odložené daňové pohledávky z nerealizované ztráty (závazná od řádného účetního období začínajícího 1. ledna 2017 a později – dosud neschváleno EU)
Novela objasňuje účtování odložené daňové pohledávky související s dluhovým instrumentem oceněným v reálné hodnotě.
Roční inovace IFRS, cyklus 2010–2012
Za roky 2010–2012 IASB vydala sedm novel k šesti standardům (IFRS 2, IFRS 3, IFRS 8, IAS 16, IAS 38 a IAS 24), jež zahrnovaly novelu k IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou. Novela k IFRS 13 je platná okamžitě, ostatní novely jsou platné od 1. července 2014 (EU: 1. února 2015). Novela upřesňuje, že u Basis for Conclusions mohou být krátkodobé pohledávky a závazky bez daného úroku oceňovány ve fakturované hodnotě, pokud je efekt diskontování nemateriální. Tato novela k IFRS 13 nemá na Skupinu žádný vliv.
Roční inovace IFRS, cyklus 2012–2014
V září 2014 vydala IASB další soubor revizí, a to za roky 2012–2014. Soubor obsahuje pět novel čtyř standardů – IFRS 5, IFRS 7, IAS 19 a IAS 34. Změny jsou závazné od 1. ledna 2016. Dřívější aplikace je možná v případě, že je tato informace uvedena v příloze účetní závěrky.
C.7.5. Návrh novely IFRS 4 – Pojistné smlouvy
IASB zveřejnila 20. června 2013 revidovaný pracovní návrh novelizovaného standardu, který bude komplexně upravovat problematiku vykazování a oceňování pojistných smluv, včetně informací, jež budou účetní jednotky povinny o těchto smlouvách zveřejňovat v příloze účetní závěrky.
Návrh převzal definici pojistné smlouvy ze současného standardu IFRS 4, ale mění rozsah jeho působnosti: novelizovaný standard se už nebude vztahovat na smlouvy s pevnou cenou, ale do jeho působnosti naopak budou zahrnuty některé smlouvy o finančních zárukách.
Návrh vyžaduje, aby pojistitel oceňoval své pojistné smlouvy oceňovacím modelem na bázi současné hodnoty. Ocenění je postaveno na základě následujících vstupů: současný, nezaujatý a ziskem vážený průměr budoucích peněžních toků očekávaných po splnění smlouvy; časová hodnota peněz; explicitní zohlednění rizika a smluvní marže stanovené tak, že žádný zisk není vykázán okamžitě při uzavření pojistné smlouvy.